SUPER MARIO 64

Ve zlatém roce 1992 vychází hra Wolfenstein 3D. Není to sice 3D hra a není to ani první 2D hra simulující 3D, ale je první ze které se stal fenomén. 

V polovině 90. let jsou již 3D, nebo alespoň pseudo 3D hry běžnou součástí života hráče. Krom legendárního DOOMu je na scéně i StarFox, Need For Speed a plno dalších her. Jeden pól však zůstává nedobytý. 3D Skákačky. Ano pokusy už byly, ale ne zcela úspěšné. Atak v roce 1996 vysílá upadající král videoher Nintendo do boje svého největšího válečníka - Maria. 

23.června 1996 vychází Super Mario 64 společně s novou konzolí Nintendo 64. Hlavní zápletka je stále stejná. Zlí želví král Bowser unesl princeznu Peach a Mario ji musí zachránit. Tentokrát ale necestuje po celistvé mapě jako v Super Mario Bros 3, nebo Super Mario World. Mario se nachází v hradu princezny a cestuje do nejrůznějších lokalit pomocí obrazů. Lokalit je celkem 15 a jsou navzájem velmi odlišné, díky tomu se můžeme podívat do zmrzlých závějí i na travnaté louky. Podobná diverzita prostředí byla znovupoužitá mimo jiné například v Super Mario Odyssey. 

Co však bylo na hře to hlavní byla její hratelnost. Nejen, že byla plně ve 3D. Ale byla úžasná. Mariovi pohyby byli intuitivní, přesné a snadno naučitelné. Kamera se chovala přesně tak jak hráč potřeboval, asi proto že je ovládaná Lakituem. Nintendo mělo obrovskou zbraň, která Mariovi moc pomohla v pohybu - analog. Analogová páčka byla to nejlepší na chaotickém ovladači N64 a zároveň to byla hozená rukavice konkurenci, protože ani Sega Saturn ani Sony Playstation analogové páčky neměli.

Mario 64 byla prodejně jedna z nejúspěšnějších her konzole N64. Později vyšla i na ruční konzoli DS a vloni jako jedna ze tří her Super Mario All-Stars 3D na SWITCH. Úspěch této hry byl však bohužel spíše labutí písní bortícího se království Nintenda. Po dekádě neomezeného kralování herním konzolím se Nintendo začalo propadat a mnoho lidí čekalo, že skončí podobně jako úhlavní rival SEGA o několik let později. O tomto období ale až někdy příště ...